Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Rakovina tlustého střeva a konečníku je lidové označení pro kolorektální karcinom. Viz také rakovina, tlusté střevo, konečník.

Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku neboli kolorektální screening je screeningový program zaměřený na vyhledávání časných stadií kolorektálního karcinomu. Kolorektální screening je realizován buď pomocí testu okultního krvácení do stolice (TOKS), který poskytují nebo zprostředkovávají praktičtí lékaři, nebo pomocí screeningové kolonoskopie, která se provádí na specializovaných pracovištích. V období mezi 50. a 54. rokem života je ideální provádět test na okultní krvácení do stolice každoročně, od 55 let výše pak ve dvouletém intervalu. Od 50 let má člověk možnost zvolit si mezi screeningovou kolonoskopií prováděnou jednou za 10 let, nebo TOKS. Viz také screening, rakovina, tlusté střevo, konečník, kolorektální karcinom, screeningová kolonoskopie, test okultního krvácení do stolice.

Tlusté střevo (lat. intestinum crassum) je součástí trávicího traktu. Z tenkého střeva do něj přicházejí nestravitelné zbytky potravy, které se v tlustém střevě zahušťují (vstřebává se voda) a vzniká tak stolice. Ta nakonec odchází řitním otvorem z těla ven. Tlusté střevo se dále člení na slepé střevo, tračník a konečník. Obrázek: Tlusté střevo (po obvodu) a tenké střevo (uvnitř) – schematický nákres. Vyznačeny jsou všechny tři části tlustého střeva: slepé střevo, tračník a konečník. Tračník se dále člení na vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník a esovitou kličku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také střeva, trávicí trakt.

Vyšetření konečníku prstem je vyšetření, při kterém lékař vsune do pacientova konečníku svůj prst v ochranné rukavici, kterou předtím potřel lubrikantem. V rámci tohoto diagnostického postupu může lékař vyšetřit dolní část konečníku, část malé pánve a podbřišku. Vyšetření konečníku prstem se provádí zejména při podezření na zhoubný nádor prostaty (u mužů), sestup pánevních orgánů (u žen), zhoubný nádor ženských pohlavních orgánů (často zároveň s gynekologickým vyšetřením), případně je-li přítomen jiný abnormální útvar v oblasti konečníku nebo řitního otvoru. Zdroj obrázku: Unknown author – This image was released by the National Cancer Institute, an agency part of the National Institutes of Health, with the ID 7136, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5581404

Konečník (lat. rectum) je koncový úsek tlustého střeva, který má délku přibližně 12 cm. Konečník navazuje na tračník a ústí do řitního kanálu, na jehož konci se nachází řitní otvor. Navzdory svému latinskému označení (rectus znamená latinsky „rovný“) je konečník zakřivený: jeho tvar přibližně kopíruje zakřivení křížové kosti. Jakmile se do konečníku dostane stolice, spustí se tzv. defekační reflex, což pociťujeme jako nucení na stolici (a obvykle co nejrychleji vyhledáme nejbližší toaletu). Terminologická poznámka: V odborných textech se pro konečník někdy používá počeštěný výraz rektum. Obrázek: Tlusté střevo (po obvodu) a tenké střevo (uvnitř) – schematický nákres. Vyznačeny jsou všechny tři části tlustého střeva: slepé střevo, tračník a konečník. Tračník se dále člení na vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník a esovitou kličku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také tlusté střevo.

Zánět slepého střeva je lidové označení pro zánět apendixu. Viz také zánět, slepé střevo.

Syndrom líného střeva neboli STC (zkratka pochází z anglického názvu slow transit constipation) je typ zácpy, který se vyznačuje sníženou motilitou (pohyblivostí) tlustého střeva. Důsledkem je příliš pomalý průchod natrávené potravy tlustým střevem, což vyvolává různé příznaky: kromě zácpy i bolest břicha, nevolnost, nechuť k jídlu apod. Nejčastější příčinou STC bývá porucha enterického nervového systému. Nejvhodnější způsob léčby závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta. Viz také syndrom, střeva.

Červovitý přívěsek slepého střeva neboli apendix (lat. appendix vermiformis) je slepý výběžek slepého střeva, který má délku přibližně 5–10 cm (někdy i více) a tloušťku asi 6 mm. Svým vzhledem připomíná „červa“, odtud pochází i jeho pojmenování „červovitý přívěsek slepého střeva“. Viz také slepé střevo.

Chronická zánětlivá onemocnění střev je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také chronický, zánět, střeva.

Syndrom krátkého střeva je vzácná porucha vstřebávání, která je způsobena nedostatečnou délkou správně fungujícího tenkého střeva. Hlavním příznakem je průjem, který může vést k dehydratace, podvýživě a úbytku hmotnosti. Dalšími příznaky mohou být nadýmání, pálení žáhy, pocit únavy, intolerance laktózy a zapáchající stolice. Většina případů syndromu krátkého střeva je způsobena chirurgickým odstraněním větší části tenkého střeva. U dospělých je to nejčastěji nutné kvůli Crohnově chorobě, u kojenců kvůli nekrotizující enterokolitidě. Mezi další příčiny patří poškození tenkého střeva jiným způsobem, případně vrozená porucha, kdy se dítě narodí s abnormálně krátkým střevem. Terapie může zahrnovat specifickou dietu, medikamentózní léčbu nebo chirurgický zákrok. Viz také syndrom, střeva.